Vidět v lidech víc
Není mnoho vět, které bych mohla z šestiletého studia na gymnáziu citovat. A přece se jich několik najde. Pár z nich ovlivnilo můj život. Jejich autorem byl profesor, který nepatřil mezi nejoblíbenější vyučující. Byl velmi osobitý a měl svérázný smysl pro humor. Znal své studenty, všímal si jich a dával jim to najevo. Když tedy vymýšlel básničky jako: „Proč stáváš Marku tak dlouho v parku,“ myslíce tím „kuřácký parčík“ za školou, nebudilo to v některých nadšení.
Z mého pohledu to ale byl pan profesor s velkým „P“. Jestliže slovo pedagog pochází z řeckého paidagogos – jít s dítětem – tak on podstatu tohoto slova naplňoval. Mohla bych v chvále na něj ještě pokračovat.
Já v té době byla – šprtka (je zvláštní, že jsou snaživí lidé, kteří něco umějí, vnímáni negativně). Byla jsem příliš chytrá, příliš snaživá a příliš málo jsem pila. S většinou vrstevníků jsem si neměla co říct. Aby byl obraz šprtky dokonalý, měla jsem zplihlé, jemné vlasy, brýle a nešla jsem s módou. Bývala jsem „škaredá holka, o kterou by si nikdo neopřel ani kolo.“ Nebo jsem se tak minimálně občas cítila, zvlášť v častých fázích neopětované lásky.
Jednou jsem v noci spala s vlasy zapletenými do malých copánků, aby se moje zplihlé vlasy trochu navlnily. Profesor si toho hned všiml a komentoval to: „Péťa má dnes mimořádně krásné vlasy…“ Pro jistotu ještě dodal: „Teda, ne že by je normálně krásné neměla…“ Myslím, že to byla vůbec první lichotka nebo poklona, které se mi od muže vůbec dostalo (rodiče byli rozvedení a nepamatuji si, že bych byla někdy pro vlastního nebo nevlastního otce „tátova krásná holčička“). Takový komentář mě překvapil. Nečekala jsem to od něho. Každopádně mě to potěšilo.
Byla jsem vedená k tomu, abych držela pusu a krok. Abych mlčela, když něco nevím, ale pokud možno abych vše věděla a hlásila se. Byla jsem vychovávaná k poslušnosti bez ptaní se a protestů a chytrost bylo to, čeho si na mně doma nejvíc cenili. Tento muž ze mě dokázal dostat víc. Jeho humor byl někdy rýpavý, někdy lehce šovinistický, někdy prostě jen zvláštní. Naučila jsem se, že když si rýpne on nebo má nějakou šovinistickou poznámku, tak mu to můžu vrátit. Mimochodem – bez hlášení se, samozřejmě.
Takováto „debata“ mezi námi proběhla i u maturity z němčiny. Vytáhla jsem si otázku „školní systém“. Na konci jsem popisovala, jak jsme jeli v prvním ročníku na lyžařský výcvik do Beskyd. Profesor učil i zeměpis a tak se zeptal: „Do kterých Beskyd?“ Podívala jsem se na něho škaredě: „Nein…!“ „No, jak dělíme Beskydy…?“ „Nein…!“ Přijal tedy můj odpor a přešel k další otázce. Na maturitním večírku si ze mě dělal legraci, že dělení Beskyd se učí až na vysoké škole a že i kdybych posledních pět minut mlčela, tak to na výsledku nic nezměnilo. To jen pro ilustraci, jak některé debaty probíhaly a k čemu dovedl šprtku, držící pusu a krok, vyprovokovat (k drzosti a odporu!).
Po jedné z našich debat prohlásil další z těch vět, na které nikdy nezapomenu: „Péťo, ty jsi živel!“ Dokázal v té šprtce vidět víc než kdokoliv jiný, vlastně něco, o čem jsem tehdy ještě ani já sama nevěděla, že to ve mně je. Objevila jsem to až na vysoké škole a v tu chvíli jsem přestala být tou „škaredou holkou“, i když se na povrchu vlastně nic nezměnilo. Jen ze mě začalo vyzařovat něco jiného než do té doby.
Moc ráda na tohoto profesora vzpomínám. Jeho vliv na můj život byl větší, než lze v tomto článku popsat. Například byl jediný, kdo zaregistroval, že se něco děje, když jsem měla doma vážné problémy. Zajímal se, co se stalo, a nabídl mi pomoc.
Jaké je jedno z poselství, které jsem si ze setkání s ním odnesla? Dívejte se pod povrch a vnímejte, v čem jsou lidé kolem Vás výjimeční. Dejte jim najevo, že si toho všímáte – a stanete se pro ně nezapomenutelnými. Nebo alespoň uděláte jejich den hezčím.
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj s přáteli na sociálních sítích 🙂
Chcete DÁREK? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, které jsem si pro Vás připravila.
Kam dál?
Přečtěte si další články v rubrikách úspěch a motivace nebo osobní rozvoj.
- Když muži potřebují podporu aneb býk v rodové linii - 6.2.2025
- Jak jsem začala podnikat - 3.2.2025
- RADŠI TY PENÍZE SPÁLÍM, ABY NEPŘINESLY ZLO! - 25.11.2024