Když selže plán „A“, má abeceda další písmena
Bylo léto, státní svátek, a my vyzvedávali manželovu dceru v Praze. Podle předpovědi mělo být polojasno s případnými přeháňkami. Z Liberce jsme vyjížděli v 11 hodin při 20° C a zatažené obloze, takže jsem počítala spíš s horší variantou. V Praze bylo ale sluníčko a teplota přes 27° C. Chtěli jsme využít pěkného počasí, které nevypadalo, že by mělo déšť v plánu, a jít se projít do Zoo.
Stejný nápad měla ale pravděpodobně půlka Prahy a širokého okolí. Výsledkem bylo, že všechna parkoviště byla beznadějně zaplněná. Zkoušeli jsme i vzdálenější parkoviště, které mělo být dle cedulí ještě volné, ale před odbočkou stála policie, která tam už nikoho nepouštěla. Snažili jsme se chvíli čekat, jestli někdo vyjede, ale byli jsme ve frontě čekajících několikátí, auto bylo rozpálené a miminko to neslo špatně.
Popojeli jsme tedy k botanické zahradě, kde se dalo u polikliniky alespoň zastavit a nakojit. Navrhovala jsem, že necháme auto tu a do Zoo pojedeme autobusem, ale manžel nesouhlasil. Vzhledem k tomu, že i při druhém pokusu byla situace stejně beznadějná, rozhodli jsme se k přehodnocení plánů.
Cílem pro případ deště byl velký krytý dětský koutek, ale byla by škoda trávit tak hezký den uvnitř. Zvolili jsme tedy další variantu. vesničku s historickými řemesly u Lysé nad Labem. Cestou jsme jeli přes Brandýs nad Labem a Starou Boleslav. Na obou místech bylo už jen z auta co k vidění, v Brandýse jsme si všimli i zámku. Konstatovali jsme, že sem bychom se mohli taky někdy zajet podívat. Pokračovali jsme ale podle plánu do Ostré.
Když nás od cíle dělilo jen pár kilometrů, zjistili jsme, že je cesta uzavřená. Na jednu stranu byla objížďka do vesnice, na druhou stranu byla šipka přímo k bodu našeho zájmu. Šipky se ale brzy ztratily a my netušili, jak uzavřený úsek překonat. Obloha měla najednou ocelovou barvu a vypadalo to, že se blíží pořádný liják. Manžel byl ze vzniklé situace trochu nesvůj, tak jsem ho ujistila, že projížďku pojímáme jako výlet. Vzhledem ke změně počasí jsme opět přehodnotili plány a rozhodli se pro návrat domů.
Potřebovala jsem hygienickou pauzu, takže jsme sjeli k nejbližší benzínce. Vedle ní byl motorest, který lákal na minizoo a dětský koutek. Vida, zoo tedy přece jenom bude. Alespoň nějaké…
Šli jsme tedy do motorestu na oběd. Z auta jsme odcházeli s prvními nesmělými kapkami. Ledva jsme usedli, spustil se pořádný liják. Než jsme dojedli, bylo opět po dešti – jen bylo všude mokro. Přemýšleli jsme, co se zbytkem odpoledne. Bylo po 16. hodině a slunce opět svítilo. Vracet se domů by byla škoda. Zavrhli jsme znovu návrat do Prahy do dětské herny. Bylo to už daleko a do zavírací doby by se to nevyplatilo. Rozhodli jsme se tedy, že se vrátíme do Brandýsa a uděláme si procházku. Nakonec jsme tedy po plánech Zoo – Ostrá u Lysé nad Labem – návrat do Liberce a se zavržením dětské herny ocitli v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi, kam jsme se chtěli jet podívat „někdy,“ a to ještě jen na základě toho, že se nám tam dnes při průjezdu líbilo.
Celý den byl tedy nakonec úplně jinak. Manžel nemá rád změny plánů a já ostatně taky ne. Ale vývoj okolností nás přiměl, abychom své plány změnili hned několikrát.
Ke změnám plánů můžeme být nuceni v jakékoliv oblasti našeho života. Pokud budeme hledat řešení, může být výsledek příjemný bez ohledu na počet komplikací, které mu předcházely. Aneb: když selže plán A, má abeceda ještě dalších 25 písmen…
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj s přáteli na sociálních sítích 🙂
Chcete DÁREK? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, které jsem si pro Vás připravila.
Kam dál?
Přečtěte si další články v rubrikách úspěch a motivace nebo osobní rozvoj.
Pomúžu vám změnit nastavení podvědomé mysli tak, aby vás podporovala v tvorbě života podle vašich představ.
Jsem kvantově-regresní terapeutka a Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu.
