Odvykli jsme smrti jako součásti života
Svět zaplavuje hysterie kolem koronaviru. Přibývá států, které sahají po nebývalých opatřeních, aby se zabránilo šíření nákazy. Respektive, aby se postup zpomalil, a tím klesl tlak na zdravotnická zařízení. Tato situace mě vede k zamyšlení.
Chápu, že ne každý to bude vnímat stejně jako já, což je v naprostém pořádku. Každý jsme originál. Na vše existuje mnoho různých pohledů. Pojďte se otevřít jednomu z nich.
Nebagatelizuji situaci
Aby to bylo jasné: nebagatelizuji situaci ani strach a obavy kohokoliv o jeho blízké. Tento strach je přirozený, tím spíš ve chvíli, kdy je živen médii. Nikdo nechce, aby mu zemřela babička nebo tetička, natož dítě se sníženou imunitou.
Strach ničemu nepomůže
Přesto považuji strach za „špatného rádce“ a za jeden z faktorů, oslabujících imunitu. Čímž nás vede přesně na opačnou stranu, než si přejeme.
Žijeme v požehnané době
Věk, kterého se lidé dožívají, byl málokdy a málokde tak vysoký, jako je nyní. Jsme zvyklí zachraňovat půlkilová miminka. Vysokého věku se dožívají i lidé, kteří by nikdy před tím neměli šanci na přežití. Málokdo si uvědomuje, jak požehnaná dnešní doba v tomto ohledu je.
Smrt ustoupila do pozadí
Vlivem zvyšující se hygieny, lepších pracovních podmínek, kvalitní stravy i pokroku v oblasti medicíny ustoupila smrt z našich životů. Máme tu antibiotika, antivirotika, bezpečnostní pásy, dětské autosedačky i přilby na kolo. Pokud čtete tento článek, pravděpodobně se vás netýká ani válka.
Ano, občas dojde k nějaké dopravní nehodě. Přesto se smrt pro většinu z nás stala něčím vzdáleným, neobvyklým, týkajícím se převážně starých lidí nebo těch, u kterých i zázraky medicíny selhaly. Už si nedovedeme představit, že se ze sedmi dětí v rodině několik z nich nedožilo dospělosti. Přitom to bylo ještě před nějakými 150 lety naprosto normální.
Věčný boj
Ačkoliv je na naší planetě kolem sedmi miliard lidí, viry a bakterie mají stále početní převahu. A vždy ji mít budou. Stovky let probíhají boje mezi viry, bakteriemi a člověkem. Vymyslíme antibiotika – a bakterie přijdou s rezistencí. Vymyslíme očkování – a viry zmutují. Ať vymyslíme cokoliv, viry a bakterie jsou nám v patách.
Přezbrojování
Napadá mě paralela s bitvami a válkami. Začínali jsme kdysi s klacky a kameny. Někdo to pak posunul na level ostrého šutru na klacku. Pušky, samopaly, tanky. Chemické zbraně – a potom nukleární.
Každá další řada je o kus nebezpečnější. Jaderné zbraně mohou zničit nejen nepřítele, ale celou planetu.
S viry a bakteriemi to vidím podobně. Nežádoucí účinky léků, očkování a viry s bakteriemi čím dál rezistentnější a zákeřnější.
Vítejte v realitě
V současné panice vidím možnost se zastavit. Uvědomit si, jak se pro nás život a zdraví staly samozřejmostí. Pro mladé. Pro staré. S imunitním deficitem. Vážně nemocné. Předčasně narozené.
Současně, abychom si uvědomili, že přírodu prostě „nepřečůráme.“ Rozhodně ne trvale. I když má lidstvo úžasnou schopnost se ničit samo na mnoho způsobů, příroda nepřestane hledat cesty, jak tomu pomoct a počet lidí redukovat vlastními silami.
Co můžeme udělat?
Přestat se soustředit na negativa a katastrofické scénáře. A začít dělat všechno pro naši imunitu. Jíst zdravě. Vyhýbat se chemikáliím v různých podobách – od konzervantů přes úklid domácnosti po cokoliv dalšího, co by mohlo imunitu narušit. Dodržovat hygienu a nepřecházet nemoci (kolik pracovně „nepostradatelných“ lidí je teď v karanténě…). V neposlední řadě si udržovat vnitřní klid. A to považuji v tuto chvíli za nejdůležitější…
Kam dál?
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj i se svými přáteli na sociálních sítích
Ráda se s vámi uvidím i na facebookové stránce Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu nebo ve skupině To, co žiju, tvořím já
Pomúžu vám změnit nastavení podvědomé mysli tak, aby vás podporovala v tvorbě života podle vašich představ.
Jsem kvantově-regresní terapeutka a Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu.
