Vážíte si svého zdraví?
Většina lidí pravděpodobně automaticky odpoví, že ano. Je to tak ale doopravdy? Pokud jste v tuto chvíli zdraví, uvědomujete si to? Pokud jste nemocní, uvědomujete si, které části vašeho těla jsou v tuto chvíli zdravé? Jste za to vděční? Nebo si zdraví uvědomujete až ve chvíli, kdy onemocníte?
Byla jsem teď nemocná. Začalo to bolestí v krku, které jsem nejdřív nevěnovala moc pozornosti. Potom bolest vzrostla tak, že jsem měla pocit, že polykám žiletky. Začala jsem s přírodní léčbou. Kontaktovala jsem i svou homeopatu, která mě ale nechala jen na bylinkách a bylinných tinkturách.
Po pár dnech se bolest přesunula do ucha. Nasadila jsem všechno možné, co jsem znala, ale nepomohlo to. Vata s olivovým olejem, s olivovým olejem a tea tree, s eterickým olejem z levandule, alkohol na vatu, propolis, dokonce došlo i na ta homeopatika. Nepomohla práce s energií – moje, manželova, kamarádčina. Konečně mě napadlo přemýšlet nad příčinou. Napadla mě spousta psychosomatických důvodů, proč mě ucho bolí. Nicméně když se přidala horečka, přestala jsem „machrovat“ a navštívila jsem lékaře. Ten mi diagnostikoval zánět středního ucha, dutin (pasáž o tom, jak mě trápila „rýmička“, jsem vynechala) a nosohltanu a nasadil mi antibiotika.
Vnímala jsem to jako osobní selhání. Já, která se zabývám přírodní léčbou a psychosomatikou se najednou cpu antibiotiky. Nicméně jsem naznala, že jsem to tentokrát prostě opravdu nezvládla a antibiotika jsou na místě. Nechtěla jsem riskovat sluch ani se dopracovat třeba k zánětu lícního nervu. Poučení, které jsem si z toho vzala, je, nebagatelizovat první příznaky a zamýšlet se nad jejich příčinami.
Ležela jsem, jedla prášky a napadaly mě další psychosomatické příčiny bolestí ucha. Přesto jsem po pár dnech začala hůř slyšet. Chytla mě panika a na kontrolu jsem šla předčasně. Doktor naznal, že se ucho lepší, a že mu to prostě jen bude chvíli trvat, než se ze zánětu zregeneruje. Dobrá tedy, budu trpělivá.
Ucho se lepšilo velmi pomalu. Antibiotika byla dobraná a mě začalo znovu bolet v krku. Ledva se mi to podařilo zvládnout, ucpal se mi nos a opět jsem cítila tlak v dutinách.
Takto jsem fungovala – nebo spíš nefungovala – dohromady měsíc. Byla jsem doma, v klidu tak, jak jen může matka malého dítěte být. Pravda, lékař mi na kontrole vynadal, že péče o dítě NENÍ léčení, nicméně po pracovní době dělal manžel doma skutečně vše od péče o děti po vaření. Přesto jsem rozhodně nebyla úplně zdravá.
Po měsíci jsem konečně téměř fit. Už jen minimální zhoršení sluchu mi připomíná, že bylo něco špatně. Jsem zdravá. JSEM ZDRAVÁ! Konečně jsem se dočkala. Plně si pocit zdraví uvědomuji a mám z něho radost. Jsem za své zdraví vděčná. A co vy, jste si vědomi svého zdraví a jste za něho skutečně vděční…?
Chcete udělat něco pro svoje zdraví? Můžete začít tím, že si ZDARMA stáhnete brožuru o cvičení pánevního dna. Zde najdete článek o tom, proč byste měli svému pánevnímu dnu věnovat pozornost.
Kam dál?
Pokud se Vám článek líbil, sdílejte ho se svými přáteli na sociálních sítích.
Další články o zdraví najdete zde.