Blok na hojnost
Mám nějaký blok na hojnost. Přiznávám to velice nerada a o to míň ráda jsem, že se mi to děje. Ale mám blok na hojnost. Samozřejmě, že jen dočasný – něco s tím vymyslím. Každopádně…
Začalo to někdy začátkem září. Objednala jsem klukům nějaké houbové sirupy s tím, že jim posílím imunitu, která není nic extra. Sirup není za pětikorunu, tak jsem jásala, když jsem našla akci, kde k velkému přidávali ještě poloviční. Vzala jsem tedy dva, takže jsem měla za cenu dvou ekvivalent tří velkých.
Balík přišel rozbitý. Nepřežily samozřejmě sirupy. Byla jsem naštvaná, protože jsem chtěla dávat sirup Ondrovi před očkováním, jehož termín se blížil. Ostatně, hlavně proto jsem ho objednávala. Následně mi prodejce psal, že už tuto akci nemají a že mi to nemůžou poslat znova. Byla jsem naštvaná znovu, protože malý i velký sirup v nabídce měli, takže jsem měla pocit, že to má řešení. To ovšem prodejce odmítal. Nakonec jsme se domluvili, že mi tedy do balíku přihodí „nějaké dárky, které teď mají k dispozici“ a kupon na stovku slevy a poštu zdarma. Měla jsem tedy pocit alespoň částečného vítězství.
Došlo mi několik blbin – sprej do bot, škaredá taštička na tužky nebo na něco, malý Colafit a ne moc pěkná zvířátka do vany (taková ta porézní, co se na nich brzo začne množit plíseň). Budiž. Kupon nikde. Což mě nemrzelo, dokud jsem nezjistila, že tam ještě přece jen něco potřebuji.
Pak byl chvíli klid a mé „ztráty“ se odehrávaly jen na nemateriální rovině. Pominu-li tedy, že se kamarád, který mi má platit za nějakou práci, opožďoval s platbou, ale to nebylo nic nového. Víc jsem ale vnímala to, že mi začali mizet fanoušci ne Facebooku. Nijak radikálně. Ráno mínus jeden. Odpoledne se to srovnalo. Za 2 dny totéž. Ráno mínus jeden. Do večera jeden nový. Když to bylo následující den stejné, už mě to trochu rozhodilo. Pak přibylo asi deset lidí. Super. A pak zase jeden člověk zmizel…
Minulý týden se situace „přiostřila“. Odešel mi telefon. Vytáhla jsem svou historickou, ale do té doby fungující Nokii. Volat se z ní dá, ale přestal mi na jí fungovat čas. Prostě má pořád půlnoc, takže jsem bez budíku a následující týden budu vstávat „na Ondru“. Je fakt, že tím pádem je riziko ranního zaspání nulové. Spíš se bojím, abych odpoledne nezaspala vyzvednutí Honzy ze školky (Ondra spí přes den pouze tehdy, když ho někdo mazlí; pokud nespí, je přetažený a protivný a stejně neusne večer dřív nebo nevydrží ráno spát déle). Takže budu pro jistotu brát Honzu domů „po obídku“.
Kamarád mi pravděpodobně konečně poslal peníze, nicméně asi zadal příkaz ve čtvrtek už pozdě, takže odešly až v pátek a ke mně před víkendem nedorazily. Ale zato dorazil liebesbrief od byťáku, že platím pozdě a se špatným variabilním symbolem a že budou takové platby považovat za nezaplacené a napálí mi penále. No, nemůžu za to, že posunuli termín splatnosti a variabilní symbol měnili… Ale můžu za to, že jsem nechala předchozí dopis neotevřený v domnění, že mi píšou zase něco ve stylu oznámení, že si stavební firma vyžádala stavební dokumentaci kvůli práci na zateplení. „Myslet znamená pendrek vědět,“ říkávalo se u nás doma…
V pátek jsem jela do Globusu a všimla jsem si v mailu upozornění na 5% slevu na celý nákup. Hledala jsem jejich kartu, kterou u sebe mívá manžel. Hledala jsem náhradní kartu. Manžel psal SMS, že je karta v diplomatce. Nenašla jsem diplomatku. Nenašla jsem ani jednu ze dvou karet. Mávla jsem nad tím rukou, že stejně budu kupovat jen pečivo. Nakoupila jsem skoro za 700 Kč. Diplomatku jsem pak našla na jejím místě, jen zasunutou hlouběji (fakt jsem se tam dívala před tím asi 3x). Náhradní kartu jsem našla v peněžence. Ve své. Po příjezdu domů. No nic, alespoň se to kompenzovalo tím, že jsem jela do optiky od Globusu autobusem zadarmo.
Vrcholem všeho byla sobota, kdy mi teprve došlo, že je asi něco špatně. Vyjeli jsme si s klukama na Ještěd. Byly tam oslavy, levnější lanovka, levnější parkování… Před odjezdem jsem ještě surfovala na Facebooku, jak je to s kočárkem v lanovce. Bylo mi odepsáno, že je zdarma. Ok.
Na parkovišti nikdo neměl instrukce, že by měli mít nižší parkovné (parkoviště je soukromé). Kočárek byl za padesátikorunu. Alespoň kluci žádný problém s hojností neřešili. Vysoutěžili si odměnu, od pojišťovny bublifuky, udělali si káču a dostali několik balonků.
Pak jsme jeli do Globusu, kde jsme se stavili na jídlo. Běžně s klukama na obědy nechodím a tady jsme takto byli poprvé. Každopádně, po dopoledním výletu to bylo dobré řešení. Po jídle jsem si šla vytisknout „ten“ slevový kupon na 5% na nákup. I kdyby na pečivo, tak když už jsem tady, že… Ejhle. Při koupi 2 hlavních jídel 2. jídlo se slevou 50% (ano, kluci snědli svíčkovou a 5 knedlí napůl, ano, brala jsem nám 2 jídla…). Při nákupu nad 600 Kč 60 Kč zpět na kartu. Kdybych tu byla bývala včera byla, tak bych dnes věděla i té slevě na jídlo… No nic, tak alespoň 5% a 10% na 1 nepotravinový výrobek. Hodila jsem do koše pakl toaletního papíru za stovku, když už tedy – abych na pokladně zjistila, že se na něho sleva nevztahuje (a nic jiného nepotravinového jsem neměla).
Byly to všechno malé částky. Tu 60 Kč „zpět na kartu“, tam 5% z nákupu za 700 Kč, tu padesátka navíc za parkovné, tam padesátka za kočár, tu 40 Kč sleva na hlavní jídlo, tam desetikačka za toaleťák… Ale mimo toho, že se to „naskládalo,“ tak jsem z toho pochopila, že je něco špatně. Večer jsem si pustila meditaci na hojnost a po dvou minutách se ozývalo jen ticho…
Přemýšlím tedy, co mám kde špatně a proč se mi takovéto věci dějí. Nevěřím, že jsou náhodné. Ještě si nejsem jistá, jak tuto situaci vyřeším (ale už alespoň vím, na koho se obrátím). Takže, pokud máte nějaké tipy, tak pište, nechám se inspirovat. A pokud najdu něco skvělého a fungujícího, můžu o tom napsat zase příště.
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj i se svými přáteli – SDÍLEJTE HO na sociálních sítích 😉
Kam dál?
Přečtěte si další články z kategorií osobní rozvoj nebo knihy pro seberozvoj.
Chcete DÁREK? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, které jsem si pro Vás připravila. Najdete zde například brožuru o pánevním dnu a nebo o tom, jak jsem se začala zajímat o očkování – a k čemu jsem dospěla.
Pomúžu vám změnit nastavení podvědomé mysli tak, aby vás podporovala v tvorbě života podle vašich představ.
Jsem kvantově-regresní terapeutka a Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu.
