Co řeknete, změní Váš svět
Marshall B. Rosenberg
Marshall B. Rosenberg byl americký psycholog a tvůrce konceptu Nenásilné komunikace (což je i název samostatné knihy na dané téma). Studoval mimo jiné srovnávací religionistiky a pozoroval značnou podobnost jednotlivých náboženství. Přednášel v různých koutech světa a byl povoláván i k řešení závažných problémů, jako např. ke sporům mezi kmeny různých náboženství, mezi
kterými docházelo k rozsáhlým násilnostem. Dařilo se mu dosáhnout smíru i ve velmi komplikovaných situacích.
Jeho koncept vychází z předpokladu, že jsou všichni lidé ve své podstatě dobří a morální a chtějí jednat pro blaho ostatních (což je v rozporu s rozšířenými teoriemi, které naopak hlásají sobeckost jedince).
Odmítá jakoukoliv agresi nebo odplatu. Jde cestou pochopení hluboké podstaty potřeb obou stran konfliktu a hledáním řešení tak, aby byly potřeby obou / všech stran naplněny. Učí účastníky metody svoje potřeby poznat a vyjádřit. Zaměřuje se i na hledání hlubšího významu sdělení, aby znesvářeným stranám hledání podstaty problémů usnadnil.
Proces nenásilné komunikace se skládá z následujících částí:
1) Pozorování
Když se děje / vidím / slyším,… Popisujeme chování protistrany aniž bychom ho soudili.
2) Pocity
Cítím se smutný / zmatený / rozčarovaný,…
3) Potřeby
Popis toho, co potřebujeme, jaké naše potřeby nejsou naplněny
4) Žádosti
Požádání o to, co potřebujeme, aby byla naše konkrétní potřeba naplněna.
Autor rozlišuje mezi žádostí a požadavkem. Jako zásadní rozdíl uvádí fakt, že žádosti nemusí být vyhověno. Ten, koho žádáme, musí vnímat, že má možnost odmítnout. Pouze v tom případě vychází řešení z jeho skutečně svobodné vůle a z jeho touhy jednat morálně a láskyplně. Proti tomu požadavkem je dotyčný pod tlakem, protože si jeho pozitivní reakci „vynucujeme“ aniž bychom mu dali možnost ji bez následků odmítnout, respektive aniž bychom mu poskytli příležitost se dobrovolně a vědomě rozhodnout, že bude jednat dobrosrdečně a v souladu s předpokladem, že jsou všichni lidé ve své podstatě dobří.
Ten, kdo je o něco žádán, by měl projevovat skutečný zájem o pocity tazatele a snahu jeho pocity a potřeby pochopit.
Poté, co tazatel vznese svou žádost, zajímá se naopak on o pocity a potřeby protistrany.
Technika klade důraz na pěstování schopnosti popsat svoje pocity i potřeby. Ve chvíli, kdy známe potřeby protistrany, je možné hledat řešení tak, aby byly potřeby obou stran naplněny způsobem, který bude pro všechny strany přijatelný.
Metoda může na první pohled vyvolat skepsi, zvlášť pokud je člověk hluboce přesvědčený o sobeckosti ostatních. Přesto autor přináší spoustu konkrétních případů, kdy byla jeho metoda účinná, i když se jednalo o komplikované nebo závažné situace.
Nenásilná komunikace se rozšířila po různých zemích světa včetně využití v některých školkách, kdy i děti jsou schopné si mezi sebou najít prostředníka, který jim pomůže vzájemné konflikty vyřešit. Stejně tak ale popisuje využití nenásilné komunikace při jednání s úřady nebo při změně systému.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli na sociálních sítích.
Kam dál?
Přečtěte si další recenze knih nebo články pro osobní rozvoj.
Chcete DÁREK? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, kterou jsem pro Vás připravila.