Sourozenci bez rivality
Adele Faber, Elsině Mazlish
Krásný vztah mezi sourozenci si přejí snad všichni rodiče. A ostatně, já si ho jako dítě přála taky, jen jsem nevěděla, jak na to, a moji rodiče taky ne.
Od autorek publikace jsem už v minulosti přečetla knihu Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly – jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly. Byla skvělá a přečetla jsem ji jedním dechem. Na Sourozence bez rivality jsem se tedy o to víc těšila.
Kniha se četla úplně stejně snadno a rychle jako předchozí. Zaujalo mě už „věnování“: „Všem již odrostlým sourozencům, kteří v sobě ještě stále mají bolavou dušičku malého dítěte.“ Ano, ano, ano! Přes veškerou dosavadní práci na sobě je právě sourozenecký vztah tím, co ještě nemám na 100% zpracováno. Byla jsem napnutá, co v knize najdu.
Na začátku je uvědomění, že dělit se o rodiče je pro dítě stejně šokující a bolestivé, jako kdybychom se my měli najednou dělit o partnera, aniž by se nás někdo zeptal, jestli s tím souhlasíme a jestli je to pro nás v pořádku. Když se podíváme s nadhledem na různé situace mezi sourozenci a představíme si, že se stejný konflikt děje mezi námi a „další manželkou“, je pro nás pravděpodobně jednodušší se do našich dětí vcítit.
Zde je několik rad, které rodiče dostávají:
– uznat negativní pocity dítěte
– nabídnout fantazii, pokud je nemožné splnit přání dítěte
– pomoct dítěti přijatelným způsobem vyjádřit negativní emoce vůči sourozenci
– nezaměřovat se na to, aby všechny děti dostaly to samé, ale aby dostalo každé to, co potřebuje
– nesrovnávat děti
– věnovat se poraněnému dítěti a ne agresorovi
– zaměřit se na to, co děti dokážou
Cílem knihy je mimo jiné naučit rodiče, jak se chovat, aby nepodporovali sourozeneckou žárlivost. Obsahuje spoustu konkrétních příběhů, na kterých jsou vysvětleny chyby i jejich možné řešení. Je zde uveden i seznam reakcí rodičů, které dětem nepomohou včetně vysvětlení, co negativního dětem působí, stejně jako následky toho, když spor rozhodne rodič. Jsou zde nabídnuty jednak techniky, jak dětem v jejich konfliktech pomoct, tak tu jsou i ukázky toho, jak se dokážou sourozenci naučit řešit si svoje spory sami mírovou cestou. Nejedná se tu o to, nechat vše zcela na dětech – rodič zpovzdálí sleduje, jestli je situace ještě únosná a bezpečná. Podporuje děti v řešení konfliktu, nicméně pokud je to nutné a schyluje se k násilí, děti od sebe oddělí.
Kniha je přehledná, i když v ní člověk listuje s odstupem, snadno se v ní zorientuje a najde potřebné informace.
Sourozenci bez rivality: Adele Faber, Elsině Mazlish; Computer Press, a. s., 2009, dotisk prvního vydání