Šťastnou cestu, školáčku, aneb rituál pro Honzu
Je to tady. Máme doma školáka. I když si to paní ředitelka ze školky nemyslí, protože jde do nultého ročníku a je podle ní „prostě normálně odkladový.“ Škola to naštěstí vidí jinak. Dokonce příslušný dokument se jmenoval Potvrzení o přijetí ke ŠKOLNÍMU vzdělání. Jak se Honza do přípravné třídy dostal, to popisuji v sérii článků Cesta za ideální školou.
Devět let „natvrdo.“ Vlastně deset…
Nástup do školy považuji za významný milník v životě dítěte. Přichází do instituce, ze které pro většinu dětí „není úniku“ dalších devět let (u Honzy deset, vzhledem k nultému ročníku). Domácí vzdělávání samozřejmě je možností, ale jedná se o menšinovou záležitost. Jakých těch devět let pro dítě bude, to záleží na spoustě věcí: výběru školy, konkrétním učiteli i rodičích.
Rituál i pro mámu
Už když syn nastupoval do školky, vnímala jsem, že je to v našem životě velká změna. Že už nikdy nebudou věci tak, jak dřív. Tehdy jsme pro něj udělali Rituál před školkou. Honza na něj vzpomíná doteď. A musím přiznat, že měl rituál velký význam i pro mě samotnou. Pomohl mi se svým způsobem „rozloučit“ s obdobím, kdy jsme byli celé dny spolu. I tentokrát jsem cítila potřebu se „vyrovnat“ s tím, že je Honza zase o poznání starší a posunuje se na „vyšší level.“ Že mu přibudou povinnosti. A hlavně, že čas neúprosně letí a není možné ho zastavit…
Pečení buchet bylo „rituálem“ zase pro mě
Oddělit „před“ a „po“
Měli jsme v plánu přechodový rituál i teď, před nástupem do školy. Pořád se to ale nedařilo, protože jsme byli buď mimo domov a nebo byl Honza nachlazený. Už to vypadalo, že to nevyjde. Nakonec jsme se k akci dostali poslední týden prázdnin, i když to znamenalo, že nebude vše podle původních plánů, protože musel manžel ráno do práce.
Jsem ráda, že se nám podařilo akci realizovat. Vnímám ji jako důležitou událost pro oddělení období, kdy byl ještě „malé, školkové dítě“ od doby, kdy se stal školákem, na kterého jsou kladeny čím dál větší nároky.
Čas pro tátu a pro syna
Považuji za správné, aby kluci prožívali významné životní přechody a změny s mužskou podporou. Mezi muži. Tím spíš, že je manžel často pracovně mimo domov a Honza má velmi málo možností být s tátou sám. Na rituál před nástupem do školky jsem mu upekla buchty a pak je poslala na „chlapskou výpravu.“ Tentokrát to mělo být podobné, ale…
Když chlapi – tak všichni?
Brácha by mu chyběl
„A Ondra tam nebude?“ Honza byl zklamaný. Měl jít s tátou opékat špekáčky a spát ve stanu. Když nastupoval do školky, neměl jeho brácha ani rok a ještě s ním „nebylo moc srandy.“ Teď má skoro tři a jsou s Honzou parťáci. Ondra navíc miluje opékání stejně jako Honza a je navíc dost velký na to, aby postřehl, že ho o to chce někdo připravit. Respektovali jsme tedy Honzovo přání a Ondru zahrnula do plánu.
Být součástí oslavy
Mimo opékání špekáčků bylo v plánu spaní ve stanu. To by ještě Ondra beze mě nezvládl. Domluvili jsme se tedy, že budeme opékat všichni společně a potom bude Honza pokračovat spaním v lese jen s tátou.
Přání na cestu do školy
Tím se rituál „rozdělil“ na dvě části. Tou první byla oslava, jejíž součástí jsem byla i já a Honzova nevlastní sestra. Tou druhou byl vlastní „rituál,“ něco „nového a neznámého,“ zážitek, který měl jen on a táta. Toto řešení se mi líbilo. Měla jsem radost, že jsem mohla tuto událost slavit s ním, že to prožíval i s bráchou, kterého tam chtěl mít, a přitom zůstala část jen pro něj a pro tátu.
Co jako dar „na cestu“?
Při předchozím rituálu dostal Honzík nožík – rybičku se svým jménem. Vymyslet dárek pro tuto příležitost pro mě bylo výzvou. Nakonec jsem zvolila Dětskou ilustrovanou Bibli. Ačkoliv si věřím „po svém,“ považuji Bibli za důležitou knihu zvláštního významu.
Shodou okolností mi Bible zrovna v toto období přišla vhod. Před pár dny se mě totiž Honza ptal, jak vznikly rostliny a zvířata. Pokud neznám jednoznačnou odpověď, obvykle mu předkládám různé existující verze. A ta biblická je jednou z nich.
Oslava u ohně
Oheň zapaloval s tátou
Opékání špekáčků bylo příjemně stráveným rodinným podvečerem, během kterého jsme Honzovi popřáli a předali mu knížku. Oheň zapaloval on, s tátovou pomocí. Ondra si užíval, že může do ohně házet klacky a tvářil se při tom náramně důležitě.
Dobrodružství za tmy
Největší dobrodružství začalo ve chvíli, kdy nás chlapi zavezli domů, Vzhledem k tomu, že šel manžel ráno do práce, museli k lesu popojet. Za mě to trochu kazilo romantiku, ale bylo to nejjednodušší řešení. A Honzovi to bylo jedno.
Bylo už po západu slunce, když šli lesem na místo, kde chtěli nocovat. Stan stavěli při svitu baterky. Honzu hlavně zajímalo, jestli jsou v lese vlci.
Když konečně ulehl do spacáku, ještě nějakou dobu poslouchal zvuky z okolí a vyptával se na ně táty.
Stan stavěli už za tmy
Vstávání za úsvitu
Na rozdíl od Ondry, který býval od mimina už po páté hodině čilý, Honza si vždy rád přispal. Tentokrát musel ale vstát brzy, aby sbalili stan a táta se dostal včas do práce. Dokonce ani na snídani nedošlo, takže buchty, které jsem mu “na cestu do světa“ napekla, přinesl zpět domů… Po šesté ranní už ležel ve své posteli a spokojeně oddychoval.
„Vůbec mi po tobě nebylo smutno!“
Když Honza vstal, s nadšením mi líčil své zážitky. Jako první mi oznámil, že se nebál a vůbec mu po mně nebylo smutno. Potom popisoval, jak svítil tátovi na stavbu stanu, jak byl ráno unavený, cestou k autu spadl, bolelo ho to, ale vůbec nebrečel a jak málem spadl ještě jednou, ale táta ho chytl. Pousmála jsem se nad tím, jaké detaily si z toho pamatuje (to, že se ptal na vlky, vím až od manžela). Silná tátova ruka, která ho nenechá spadnout, mi přišla jako pěkná součást rituálu.
Ve spacáku spal poprvé
Bude si to pamatovat
Vyšlo nám to na poslední chvíli. Další den už pršelo. Ne že by se v dešti nedalo spát ve stanu, ale pravděpodobně bychom do toho nešli. Když jsem byla v Honzově věku, bylo pro mě spaní ve stanu relativně „normální“. Pro něho to ale byla dobrodružná premiéra. Věřím, že si tento den bude pamatovat.
Kam dál?
Líbil se Vám článek? Skvělé, podělte se o něj i se svými přáteli na sociálních sítích 😉
Přečtěte si další články z kategorií: děti a výchova nebo vztahy.
Chcete DÁREK? Podívejte se na aktuální nabídku dárků, které jsem si pro Vás připravila.
Pomúžu vám změnit nastavení podvědomé mysli tak, aby vás podporovala v tvorbě života podle vašich představ.
Jsem kvantově-regresní terapeutka a Průvodkyně na Cestě k lepšímu životu.
